Řekla bych, že nejsem jediná, kdo si nedokáže představit den strávený bez sluchátek. Hudba už mi ke každému dnu neodmyslitelně patří. V tomhle článku vám (ačkoliv si to pravděpodobně nikdo nepřečte, čili žádné "vy" ani neexistuje) chci ukázat pár alb, které mi hrají do uší prakticky nonstop. Zaměřím se na současné interprety - o těch ze šedesátých a sedmdesátých let, na kterých poměrně dost ujíždím, zase někdy jindy.
Tak, jdeme na to!
%5B1%5D.png)
Sia - 1000 Forms of Fear
Siu jsem dřív nijak moc neposlouchala a registrovala jsem ji spíš jako skladatelku, ale tohle album jsem si absolutně zamilovala. Samozřejmě jednak kvůli tomu, že má Sia úžasný hlas a umí sakra dobře zpívat, ale taky kvůli skvělým videoklipům, hlavně kvůli tomu k písni Elastic Heart. Ani už nepočítám, kolikrát jsem ho viděla. Je to docela vítaná změna, vidět pro jednou propracovaný klip s podtextem a ne jen někoho, jak kroutí zadkem. Co se týče mých oblíbených písniček, musím říct, že mám ráda snad úplně všechny. Kromě těch hodně známých (Chandelier a Elastic Heart) se mi hodně líbí písnička Fire Meets Gasoline, kterou slyším každý den minimálně třikrát.
Sam Smith - In The Lonely Hour
Musím říct, že mi trvalo fakt dlouho, než jsem Samovi přišla na chuť. Hrozně lidí psalo, že je uchvátil hned od začátku, já jsem ze začátku spíš přeskakovala všechny jeho písničky, co mi vyskakovaly na Spotify. Nakonec (jak už to u mě bývá) jsem si ale na jeho hlas zvykla a po chvíli se mi začal líbit. Teď na něm a jeho albu absolutně ulítávám. Moje nejoblíbenější písnička je asi I'm Not The Only One, asi proto, že se v ní občas celkem nacházím a taky proto, že Dianna Agron je ve videoklipu absolutně nádherná.
Ed Sheeran - X
Tohle sice není vůbec žádná novinka, ale mě se ani trochu neoposlouchalo. Naopak, miluju ho čím dál víc, stejně jako Eda samotného. A jsem plně odhodlaná napálit dalšímu člověku, který se o něm ještě jednou vyjádří jako o "ošklivým zrzkovi". Kdybych teď měla vypsat nejoblíbenější písničku, asi se mi to nepovede, protože mám fakt seriózně ráda všechny. A miluju to, jak Ed krásně dokáže formulovat to, co by spousta jiných interpretů řekla prostě jednou suchou větou. Kromě tohohle alba pořád poslouchám jeho staré album +, u kterýho taky pochybuju, že se někdy oposlouchá. Ed je prostě jeden speciální crush ze všech mých crushů, a že jich není zrovna málo.
%5B1%5D.png)
The Pretty Reckless - Going To Hell
Taylor Momsen má podle mě naprosto dokonalej hlas a já se nemůžu nabažit poslouchání obou alb téhle skupiny. Ještě jsem se nerozhodla, které mám radši (to druhé je z roku 2010 a jmenuje se Light Me Up), takže to prozatím prohlašuju za remízu. Moje nejoblíbenější písnička z tohohle alba se jmenuje House On a Hill. Jestli tuhle skupinu vůbec neznáte, doporučuju to urychleně změnit, protože jsou superúžasní a zaloužili by si být mnohem známější, než jsou teď. Mimochodem, Taylor můžete znát ze seriálu Gossip Girl (ten miluju taky).
Lana Del Rey - Born To Die
Můžete namítat, že tohle CD už je dost staré a Lana má navíc nové, nicméně pro mě pořád vede tohle, i když mám samozřejmě fakt ráda i ty ostatní. Jenže na Born To Die jsem ještě stále nenašla slabý místo, prostě dokonalost od začátku až do konce. Vážně nepatřím k lidem, které Lany hlas uspává, i když je pravda, že z přemrštěného poslouchání chytám občas solidní depky, takže nic se nesmí přehánět. Moje nejoblíbenější písnička je asi Dark Paradise, protože je to první, co jsem od Lany slyšela a okamžitě jsem si ji zamilovala.
Ještě mi spousta alb zbývá, každopádně bych nerada psala kilometrový článek, takže možná někdy dojde i na díl druhý.
Zatím se s vámi loučím, neexistující čtenáři.
Poroporoaki ♥ (to je nashledanou v maorštině a já si myslím, že je to boží)
